US RADAR v CR - stránka informací a odkazů...

Původní text, vložený na server RESPEKT :

>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>

A) POLE VYSÍLANÉ RADAREM

(1) Intenzita elektrického pole E(V/m) i intenzita magnetickeho pole H(A/m) mají složky, které jsou úměrné 1/r, 1/r2 a 1/r3 - tj. první, druhé i třetí mocnině vzdálenosti od zdroje vyzařování. Ve vzdálenosti větší než cca 10 λ, kde λ značící vlnovou délku (m), v tzv. pásmu X jde o cca 3 cm, lze členy úměrné 1/r2 a 1/r3 již zanedbat a pole vysílané anténou je nepřímo úměrné vzdálenosti. Vzhledem ke skutečnosti, že výkon el.mg. pole je úměrný vektorovému součinu intenzity elektrického a intenzity magnetického pole, je hustota výkonu vyzařovaného radarem nepřímo úměrná druhé mocnině vzdálenosti. Tj. ve vzdálenosti 1km je již pole (resp. jeho účinky) milionkrát (tj. o šest řádů) slabší, než v místě antény (Pozn.1 - leden 2008).

(2) Na rozdíl od např. mikrovlnné trouby, která pracuje na principu tzv. mikrovlnného rezonátoru (+ otáčení ohřívaného dialektrika, aby docházelo k jeho rovnoměrnému ohřevu), je pole vyzařované anténou radaru vysoce směrové.

(3) Směrovost antény je definována jako poměr pole vysílaného (přijímaného) tzv.hlavním svazkem antény vztaženého ke případu, kdy by bylo pole vyzařováno do všech směrů stejně (tj. když by šlo o tzv. kulový zářič). Tedy čím je vyšší směrovost antény, tím menší je vyzařovaní do tzv. postranních laloků a zároveň tím je i tzv. hlavní lalok užší. V případě vysoce směrové antény radaru je pole soustředěno do velice úzkého paprsku a vyzařovaní mimo tento paprsek se tedy blíží nule.

(4) V případě US radaru, který ma být umístěn v Brdech nejde o "klasický" radar, jehož anténa se otáčí, ale o tzv. adaptivní anténní řadu - tj. systém mnoha jednotlivých antén (mw. modulů), jejichž výsledné pole je dáno součtem polí jednotlivých prvků antény (tj. např. jako v případě tzv. antény YAGI pro příjem TV či rozhlasu jde o součet pole jednotlivých jejích prvků). I zde však z vysoké směrovosti antény plyne, ze vyzařování mimo hlavní svazek antény (paprsek) se musí limitně blížit nule.

(5) V případě, že radar bude umístěn na kopci a v případě, že bude určen ke sledovaní vzdálených cílu, lze předpokládat (vzhledem k zakřivení Země), že paprsek radaru nebude směrován (vysílán) do míst obývaných lidmi.

B) BIOLOGICKÉ ÚČINKY EL.MAG. POLE

(1) Mezi lidmi věnujícími se této problematice je tendence dělit účinky vf el.mag. polí na tzv. tepelné a tzv. netepelné. Ty první jsou způsobeny dialektrickým ohřevem - podobně jako u dielektrického ohřevu v průmyslu nebo mw ohřevu jídel. V lékařství se využívá mw ohřev tkání např. při léčbě povrchových nádorů. Jde o tzv. hypertermii spočívající v tom, že různé druhy živé tkáně jsou různě citlivé na teplotu. Na počátku této metody stálo zjištění, že lidé kteří prodělali malárii, již zpravidla neumírají na rakovinu, konkrétně jde o to, že rakovinné buňky umírají při teplotě o cca 1-2 stupně nižší, než buňky tkáně zdravé. Účinky tzv. netepelné vycházely z předpokladu, že živé orgnismy jsou složeny z buněk, které spolu komunikují v důsledku složitých chemických reakcí pomocí velmi malých elektrických potenciálů (tzv. bioproudů). Existoval proto předpoklad, že i působení vnějšího el.mag. pole na živé organismy je možné. Zde jsem se však setkal v podstatě pouze s pokusy aplikovaní nf magnetického pole (řádu Hz až kHz) jako podpůrnou terapii při léčbě pohybového aparátu. (Přesvědčivé výsledky této metody jsem sice neviděl, ale z toho neplyne, že na některé z pacientů mohou mít i tyto metody pozitivní účinek...)

(2) České resp. tehdy ještě československé normy pro ochranu obyvatelstva před účiny el.mag. polí byly postaveny na svědomí a profesní poctivosti těch, kdo tyto normy vytvářeli. Vycházely z účínků tzv. tepelných s tím, že z důvodu předpokladu možných činků netepelných byly limity sníženy ještě o několik řádů. To je i důvodem, proč byly podstatně přísnější, než obdobné normy mezinárodní. V době studia jsme se v rámci předmětu "biologické účinky el.mag. polí" účastnili diskuse s tvůrci těchto norem (ve Státním zdravotním ústavu v Praze). Na přímý dotaz, zda účinky tzv. netepelné byly někdy prokázány se nám jednoznačné a přesvědčivé odpovědi nedostalo. Pouze jsem pochopil, že kdosi prováděl výzkum na vojácích, a že byly činěny také pokusy na embryjích (zvířat) umístěných do extrémně silných mg.polí. Se seriozními závěry ani z jedné z uvedených studií jsem se však nikde nesetkal.

(3) V době mého studia na ČVUT nám jeden z asistentů řekl, že když byl na vojně, jeho kolegové "když šli za holkama" užívali tepelných účinků vf pole radaru jako formy antikoncepce. Zde je fér poznamenat, že v tomto případě se jednalo o mnohonásobně vyšší intenzity pole, než se kterými se může setkat jak obsluha radaru, tak lidé v jeho okolí.

(4) Mezi lidmi pracujícími v oblasti mw techniky se traduje, že statisticky se jim rodí více holek než kluků. Tyto námitky nehodlám a nechci snižovat. Obecně (více holek než kluků) to asi ale neplatí. Můj školitel měl sice dvě dcery, člověk z meteorologickém radaru mi kdysi naopak řekl: "Mám dceru i syna a syna dokonce z doby, kdy už jsem pracoval na radaru".

(5) I když tzv. netepelné účinky působeni vf el.mag. polí (kmitočtů radiových vln) na živé organismy mi nejsou de facto známé (vyjma snad již zmíněných stimulací pomocí nf mag.polí) - což neznamena, že nemohou existovat, lze konstatovat, že stejně jako je život na Zemi odolný vůči záření z Vesmíru (záření gama, rengenové záření atd.), jsou i systémy živých organismů značně odolné vůči působení vnějšího el.mag. pole.

C) DŮVOD TOHOTO PŘÍSPĚVKU

Příspěvek se nehodlá ani nehodlal vyjadřovat k politickým, ekonomickým či jiným aspektům projektu výstavby US radaru, pouze měl za cíl uvést základní technická fakta. Lidem pracujícím v oboru mw techniky se tímto omlouvám za opakování zcela základních a známých skutečností.

Pozn.1 (leden 2008): Vzdálenost 10 λ vymezuje tzv. blízké pole/zónu (Near field) zářiče za účelem zjednodušení výpočtu. Tj. kdy zanedbání členů zmenšujících se s druhou a třetí mocninou vzdálenosti je již přijatelné vzhledem k přesnosti výpočtu. V případě, že se nejedná o jeden zářič (viz zde), ale o množinu mnoha zářičů lze předpokládat složitější vztahy. I zde však musí platit, že plocha pod křivkou vyzařovacího diagramu (viz směrovost) antény se musí rovnat jedné. (Tj. že součet výkonu do jednotlivých směrů se rovná celkovému vyzářenému výkonu soustavy).

Pozn.2: V článku Milana Hlobila s názvem"Radar: vláda stále lže" z 11.1.2008 viz http://www.blisty.cz/2008/1/11/art38244.html se hovoří o rozhraní "sřední a vzdálené zóny", které je určeno pro vzdálenost 8km od zdroje vyzařování (radaru). Zde musím přiznat, že lidé pohybující se v oblasti vojenské techniky mají zpravidla lepší přístup k informacím technického typu a díky tomu i více zkušeností. I tak je však můj čistě osobní názor, že i v případě fázované anténní řady typu radaru v Brdech bude charakter vyzařovacího diagramu antény patrný už v mnohem bližší vzdálenosti než je v textu uváděná hranice 8060 m. V každém případě (jak je to i ve článku Milana Hlobila uvedeno) - korektní vymezení bezletové zóny (tj. z důvodu dodržení hygienických limitů pro ochranu zdraví osob atd.) je odvislé jak od skutečného výkonu vysílaného radarem, tak od znalosti vyzařujícího diagramu antény (šířky svazku atd.) případně od omezení jakým výkonem, do jakých směrů a kdy bude radar vysílat.

Zde opět podotýkám, že právě proto, aby se o problematice radaru začalo hovořit korektně a pravdivě (tj. na rovině věcně technické, ne "ideologické"), jsem původní text psal.

>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>

Zpět na původní stránku, zpět na BLOG .

[My home page] [Mohou zmoknout vlny?] .


Created by... (C) MH 2007