RADAR v ČR - stránka informací a odkazů...

RADAR, RADAR, RADAR...

UVL_021.jpg http://vesmir.cz/obr_velky.php3?image=2001_458_21.jpg


Text původního příspěvku byl uložen na Blog.

>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>

Pro korektnost uvádím:

1) Text byl napsán dříve, než na internetu zveřejněna tato zpráva. Diskuse byly emotivní a zkreslované. Proto, jsem napsal základní fakta. Záměrem bylo, aby se začalo o daných skutečnostech hovořit věcně a pravdivě, nikoliv "z druhé ruky" stylem "ionizující záření škodí" (pozn.: el.mag. záření se považuje za tzv. "neinozující" záření).

2) Na rovině technické považuji za správné o daných skutečnostech hovořit a je řešit. Věcně, korektně, pravdivě.

3)Text vycházel z "ochrany lidí polohou" - tj. vzhledem k místům obývaným lidmi. Zde může být námětem, zda a jakými technickými prostředky lze zajistit, aby nemohl být paprsek směrován pod horizont resp. do míst nežádoucích odrazů.

4) Rozptyl na sněhu bude méně podstatný, vzhledem k elektrickým parametrům (vodivost, komplexní permitivita). V případě rozptylu na dešti, odkazuji např. na článek v časopise Vesmír - obrázky pole rozptýleného na dešťové kapkce/kapkách. Můj názor je, že i tyto jevy spočítat lze, i když to není úloha jednoduchá. V praxi jde o to, jaký bude objem, na němž se bude paprsek rozptylovat, což v podstatě bylo i úskalí výpočtu. Rozptýlené pole bude cca 7-13 řádů (dle intenzity deště a směru rozptylování) slabší, než pole dopadající vlny, proto je možné uvažovat pouze tzv."jednonásobný rozptyl". I v případě velmi silného pole bude korektní stanovení rozplylového objemu důležitější, než vliv rozptylu vyšších řádů (tj. rozptyl pole už jednou rozptýleného). Námitka rozptylu může být relevantní, nejsem však tak skeptický, že "to nelze předvídat" - viz obrázek níže.

5mm_10GHz.jpg
El.mag. pole v pásmu 10GHz dopadající na dešťovou kapku ekvivalentího průměru 5.5 mm. Elevace 30°. (C) M.Hajný.


5) Z hlediska pole hlavního svazku, lze tepelné účinky např. na piloty letadel předpokládat. Minimálně by proto bylo dobré (tam ale zase piloti nejsou celý den) korektně vymezit bezletovou zónu, resp. určit kam a kdy bude pole radaru vysíláno.

>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>

Pozn.: V článku Milana Hlobila s názvem"Radar: vláda stále lže" z 11.1.2008 viz https://legacy.blisty.cz/art/38244.html se hovoří o rozhraní "sřední a vzdálené zóny", které je určeno pro vzdálenost 8km od zdroje vyzařování (radaru). Můj názor je, že i v případě fázované anténní řady typu radaru v Brdech bude charakter vyzařovacího diagramu antény patrný už v mnohem bližší vzdálenosti než je v textu uváděná hranice 8060 m. Pan Ing. Hlobil mi odpověděl na email, který jsem mu poslal, s tím, že ve věci této námitky mám pravdu. Z odpovědi jsem pochopil, že důvodem zmínky o "střední a vzdálené zóně" byl pouze záměr získat technická data (charakteristiky antén), které má výrobce. Tomu rozumím, nepřišlo mi jen fér presentovat zavádějící fakta.

Text nehodnotí politické, vojenské ani jiné důvody umístění Radaru. Důvodem pro jeho sepsání byla pouze věrohodnost toho, co se v diskuzích na toto téma objevilo a objevuje.


>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>


Zde původní text.


[Home page] [Mohou zmoknout vlny?] [Článek pro časopis RADIOENGINEERING].


Created by... (C) MH 2007