Dopis biskupům Čech a Moravy:




Vážení biskupové Čech A Moravy,


Koncem března 2004 se konal v Praze tzv. "Pochod pro život" a ve svém čísle z neděle 4.dubna 2004 na str.7, hned pod usměvavou fotografií pana arcibiskupa Graubnera, Katolický týdeník, vydávaný s církevním schválením, psal: "Mší v chrámu Matky Boží před Týnem na Staroměstském náměstí v Praze, které předsedal královehradecký biskup Dominik Duka, začal minulou sobotu už tradiční. Pochod pro život, který pořádá Hnutí pro život..." Skutečnost však byla taková, že tato mše nebyla biskupem Dukou odsloužena a v dané farnosti bylo interpretováno, že katolickou mši lze sloužit pouze v přítomnosti pravověrných věřících, a protože danému pochodu byli účastni i lidé z jiných křesťanských církví, resp. lidé "nevěřící", mohla být pouze "ekumenická bohoslužba".

Následně pak 1.dubna 2004 kněz Vladimír Kelnar Trhá a odhazuje na zem sv. hostii, než aby připustil její přijetí tím, kdo podle jeho názoru "špatně drží ruku". Po slovech "Vy jste služebníkem Krista, ne Kristus služebníkem vaším" rudne, nato se však uráží a nedoslouží mši svatou.

Dne 16.května 2004 hubuje Pavel Budský po mši ministranta, že si "klekl příliš brzy". Když to vidím, ministranta se zastávám a knězi říkám: "Hřích, lze přemoci jedině láskou, ne strachem. " Kněz se na mne vrhá s tím, že jeho nadřízený, kanovník Kelnar, si nepřeje, abych tam já vůbec chodil a lámáním prstu přes svůj kolečkový růženec mi zlomí malíček levé ruky.

Dne 23.května 2004, přicházím do kostela dříve, abych se s ostatními účastnil ranní modlitby breviáře. Jáhen Václav Boháč mne však prosí: " Nechoď ministrovat " a jen smutně dodává, pokud pan kanovník řekne, "půjdu taky" (ve smyslu "budu vyhozen"). Zůstávám proto v zákristii a modlitby se neúčastním. Těsně před osmou přichází Vladimír Kelnar. Na pozdrav neodpovídá. Hned za ním jde urostlý muž a kanovníka V.Kelnara se táže: "Je všechno v pořádku?" Ten sykne: "Není všechno v pořádku". A následně mne urostlý muž v zákristii kostela sv. Havla svléka. Když se mne dotýká na místech, kde to muži od muže není až tolik příjemné, před zrakem kanovníka Kelnara se ho táži: "To Vám vaše paní nedala?" "Á, to víte, to nás tak po ránu baví." odpovídá doslova, doprovod kanovníka. "Martine, jsou zde děti" ozývá se z druhého konce zákristie pan jáhen Boháč ".Ano, že to však nikomu nevadilo, když mně pan farář minulý týden lámal prst" - namítám nazpět. Na to doprovod V.Kelnara odchází a z kostela přivádí otce dítěte, na které je pan jáhen upozornil.

Ten mne před zraky vlastního syna posílá jediným hmatem k zemi, přičemž mi trhá náramkové hodinky. Když se ohrazuji, vytahuje z kapsy 20Kč, které mi podává jako omluvu. To situaci neřeší, proto odmítám: "Máte svoji rodinu, nechte si je". Tváří v tvář zneužití dítěte "církví" - má smysl vzdorovat? Táži se vduchu sám sebe. Otec dítěte tedy dokončuje svůj úděl. Alespoň však chci znát důvod, proč tam já nesmím ministrovat. "Protože nejste majitelem ministranského oblečení" - vymýšlí důvod doprovod kanovníka a následně ke mne tento urostlý muž přistupuje, kroutí mi i druhou ruku a po instrukcích Vladimíra Kelnara mne vyvádějí (spolu s otcem dítěte) ze zákristie. Před hlavním oltářem volám "Kelnarovo gestapo", zvolání opakuji před svatostánkem (boční kaplí) a následně cca ve 2/3 kostela na úrovni lidí: "Kelnarovo gestapo, jste toho svědky". Někteří se dívají do země, jiní se zády otáčejí.

Tak tak, že docházím do jinéko kostela, kde jen stěží jsem s to učiněnou zkušenost "rozdýchat". Žádám o zpověď kněze - alespoň za ta má slova vyslovená před malými dětmi. "To nejsou vaše hříchy, ale hříchy jiných lidí", sděluje mi kněz a než mizí po mši v metru ještě vysvětluje: "To bylo rozhodnutí pana kardinála, aby ta mše sv. u Týna nebyla."

V říjnu 2004 je Miloslav Vlk na vizitační návštěvě kostela sv. Ignáce. Po mši má být diskuse. Z těch co zůstali, se ale nikdo k položení dotazu nemá. Proto se ptám přímo, zda to byl osobně pan kardinál, kdo zakázal odsloužit mši v Týnském chrámu. To nepopírá a vysvětluje: "Tzv. Hnutí pro život nešlo ani tak o život, jako o politické cíle, proto jsme se rozhodli tento pochod mší sv. nepodpořit." Díky mému dotazu mne zve do zákristie, kde se zřejmne chce dozvědět více. Využívám proto příležitost a pana kardinála se táži: "A to bylo v pořádku, že mne katolický kněz fyzicky napadl a zlomil prst a jeho nadřízený, místo, aby se za to omluvil, mne týden na to násilím nechal dokonce vyvést ven z kostela?" "Kdo byl oním nadřízeným?", ptá se pan kardinál. Když slyší jméno Vladimír Kelnar poodstoupí, nadechne se a zvolá: "Ahá, tak teď mi to je vše konečně jasné." A dodá důrazně:

"ANO, TO BYLO V POŘÁDKU(!)"

Podrobně jsem popsal celou skutečnost v diskusích na internetu. Tam však začaly být mé texty mazány a napadány jako lživé a smyšlené s tím, že není možné, aby se něco takového stalo. Když jsem proto správci serveru www.katolik.cz panu Mgr. Petru Handlarovi poslal zcela konkrétní důkazy pro má tvrzení a zveřejnil i rentgenový snímek, byl mi do diskusí na serveru www.katolik.cz zablokován přístup s vysvětlením, že co píšu zřejme pravda je, ale "jde o typický případ nactiutrhání", protože skutečnosti o nichž píšu "ubližují na dobrém jménu těm, o nichž to je". Stejně byl zablokován můj přístup na stránky vatikánského rozhlasu http://www.radiovaticana.cz/ s vysvětlením P. Mgr.J.Regnera, že skutečnosti o nichž píši "nejmenované osoby uráží".

Nejednou jsem se tedy zeptal prostřednictvím webovych stránek pana kardinála, zda trvá na svém výroku, že fyzické napadení mojí osoby knězem a zlámání mého prstu bylo "v pořádku". Odpověď jsem však nedostal a možnost vkládat dotazy byla ukončena. Napsal jsem proto dopis panu kardinálovi a požádal i o jeho zveřejnění na stránkách KT. Šéfredaktor KT Antonín Randa však nepřímo označil popsané skutečnosti za lež, když odmítl zveřejnit fakta s vysvětlením, že jako šéfredaktor nemůže uveřejnit "lživá obvinění jiných osob".

Vážení biskupové Čech a Moravy, už v ekumenickém překladu Bible čteme že JK je cesta, PRAVDA a život. Ve svém posledním prohlášení však píšete: "každý člověk má právo na dobrou pověst", čímž však nepřímo vyzýváte k cenzure, protože právě toto vaše tvrzení je již dlouho křesťanskými médii chápáno jako výzva k umlčování pravdy.

Je to váš postoj, vaše mlčení ke skutečnostem, o nichž jste věděli, nebo jste o nich alespoň nechtěli vědět (i když byly podrobně popisovány na internetu), které jsou důvodem, že pravda je považována za „úrážku, lež a nactiutrhání", že právě díky vám vysocí "důstojníci" a "prověřené osoby" STB dál lidi kádrují a určují, kdo je "správným způsobem věřící", správným způsobem ženat, kdo "správně drží ruku" - komu oni sv. přijímání mohou a nemohou podat.

Vážení biskupové Čech a Moravy, ptám se vás - každého jednotlivě, trváte i vy na slovech M.Vlka, že napadení mojí osoby a zlámání mého prstu knězem Pavlem Budským i chování jeho nadřízeného pana kanovníka V.Kelnara bylo "v pořádku"?

Jako před 3 lety i dnes je 1.dubna, skutečnosti mnou popsané však nejsou "apríl".

Děkuji za vaši odpověď.


Ing. Martin Hajný, Ph.D.


Nový Zealand, Wanaka, 1.dubna 2007



Pozn.: Dopis byl původně zaslán e-mailem na adresu biskupa Radkovského. Pochopil jsem, že biskup Radkovský dopis biskupům nepředal. Následující neděli (7.4.2007) jsem proto zaslal na elektronické adresy biskupů (nebo jejich sekretariátů) text dopisu sám.


[Main page] [dopis M.Vlkovi] [HK] [Brno] [Olomouc] [LT] [Opava] [CB] .. [b.Malý] [b.Herbst] ... [odpověď M.VLKA] .


Webmaster 2008